Lidské tělo je prostředí, ve kterém k zajištění jeho správné funkce musí být nastolena rovnováha v mnoha ohledech aby nedocházelo k překyselení organismu. Náš organismus si proto udržuje hodnoty iontů, cukrů, bílkovin, krevních plynů, protilátek a mnoha dalších v určitém fyziologickém rozmezí. Pokud množství nějaké látky je mimo toto předem dané rozmezí, tj. je jí buď málo, nebo hodně, objevují se mnohé problémy.
K udržení těchto hodnot ve správných mezích fungují v těle regulační mechanismy, které zpětnovazebně množství určité látky v těle navýší, pokud je jí nedostatek – a naopak sníží, pokud je jí nadbytek. Pro lepší pochopení takovéto regulace si můžeme uvést příklad udržování hodnoty vápníku. Má-li vápníku náš organismus nedostatek, regulační mechanismy zvýší jeho vstřebávání ve střevě a ledvinám zabrání jeho vylučování do moči. Po určité době takto dojde k obnovení jeho správné hodnoty. Obnoví se ovšem za předpokladu, že naše tělo je zdravé a funkční.
Mezi velmi důležité hodnoty, které náš organismus hlídá, patří také pH. Souvisí s acidobazickou rovnováhou– tedy poměrem kyselinotvorných a zásadotvorných látek v těle. Správné pH krve se pohybuje mezi 7,36 až 7,44 a je naprosto nezbytné k zajištění mnoha chemických dějů, fungování enzymů a tím pádem i k životu. Při různých onemocněních se můžeme setkat s výkyvy pH buď k vyšším hodnotám (alkalóza), nebo k hodnotám nižším („překyselení“ – acidóza). Pokud je naše tělo zdravé a netrpíme například chronickým ledvinným selháním, cukrovkou, či vážnou chorobou plic zamezující správné dýchání, nemusíme se těchto výkyvů obávat. Fungují totiž opět regulační mechanismy, které nám množství kyselin a zásad v těle (acidobazickou rovnováhu) drží na uzdě. Významnou úlohu zde hrají tzv. pufry, což jsou chemické systémy složené ze slabé kyseliny a její odvozené zásady. Chemickou reakcí jsou schopny jakýkoliv výkyv pH rychle opravit. Opět nezastupitelnou úlohu oněch opravářů pH hrají ledviny (vylučování kyselin močí) a plíce (vylučování kyselinotvorného oxidu uhličitého dechem).
Jak může takové „překyselení“ (Překyselení organismu) neboli acidóza vzniknout? Děje se tak na základě vážných chorobných stavů, kdy zmínění opraváři a jejich mechanismy selžou. Do acidózy se tak snadno mohou dostat diabetici 1. typu, kdy kvůli nedostatku inzulinu se zvýšeně tvoří kyselé ketolátky. Dále nám pokles pH hrozí například i při dlouhotrvajících a úporných průjmech či vážném onemocnění ledvin, neboť dojde ke ztrátě bikarbonátu (HCO3-) jakožto součásti již zmíněného pufru. V neposlední řadě acidóza člověku hrozí při chorobách, kdy dochází k útlumu dýchání (otravy, poruchy dechového centra v míše) a plíce tím pádem nejsou schopny vyloučit dechem kyselinotvorný CO2. Všechny zmíněné stavy jsou život ohrožující, neboť s takto velkou změnou pH jde ruku v ruce i změna složení iontů a rozvrat vnitřního prostředí organismu.
Je tedy zřejmé, že pokud netrpíme výše uvedenými onemocněními, acidózy („překyselení“ překyselení organismu ) se nemusíme obávat. Rovněž k takové změně pH krve, která by byla pro tělo škodlivá, nelze ani dospět nevhodným složením potravy. A to platí i opačným směrem – k úpravě pH do normálu nelze dospět dietou. Obecně platí, že maso je spíše kyselinotvorné, zatímco zelenina zásadotvorná. Zdravý lidský organismus je ale schopný si s tímto bez problému poradit. To ale zajisté neznamená, že potrava by neměla být vyvážená a zdravá. Správná výživa bohatá na všechny základní složky ve správném poměru (sacharidy, bílkoviny, tuky), minerály a vitaminy je základem našeho zdraví.
Často se můžeme setkat v zákoutí internetu s různými radami jak na překyselení organismu jako je měření pH moči a na základě toho usuzování o špatné acidobazické rovnováze těla. pH moči se opravdu mění na základě naší potravy, ale není dobrým ukazatelem poruchy zastoupení kyselin a zásad v těle. Jako komplexní řešení při překyselení organismu doporučujeme SET DETOXIKACE ORGANISMU MĚSÍČNÍ KÚRA!
