Maminka ji odmalička vedla k tanci. Studentka pedagogické fakulty na Univerzitě Palackého v Olomouci Terezie Třísková (20) teď právě díky tanci míří do světa. Je jedinečná, originální. I proto si ji nedávno vybrala jedna produkce k tomu, aby pro ně „vyráběla“ taneční kreace a choreografii k písním známých interpretů. To ale není zdaleka všechno.
Když se na Terezii podíváte, tanečnici byste v ní na první pohled asi nehledali. Prostě není žádný twiggy. Ovšem zdání klame! Tohle děvče má v sobě tolik energie a dokonalého pohybu, že když to „rozbalí“, zůstanete úžasem stát s otevřenými ústy. „Od roku roku 2006 až do roku 2016 jsem působila v taneční skupině Free Dance. V roce 2016 jsem nastoupila jako tanečnice do Baletního studia při Moravském divadle v Olomouci, kde jsem se zúčastnila mnoha představení pro veřejnost,“ vypočítává s úsměvem své začátky. Rok na to ale zjistila, že ji klasický balet až tolik nebere, naopak se shlédla v jeho moderní formě. „Začala jsem si sama vytvářet vlastní choreografie a jezdila s nimi na soutěže. Vytvořila jsem si vlastní styl tance, který zatím nemá název.“
Tanec jako životní vášeň
Miluje improvizaci, díky tomu na soutěžích, kde má tančit na náhodně vybranou hudbu, většinou exceluje. „Je to tak, vždycky jsem byla na předních příčkách. Od té doby se věnuji především moderně. Ale prošla jsem si i dalšími styly jako je hiphop, balet, disco, high heels a spoustu dalších. Moderna je ale srdcovka,“ směje se Terezie. Podle ní by však měl dobrý tanečník zatančit na jakoukoli hudbu. Proto pro ni bylo zkoušení různých stylů velkým přínosem.
Mezi její největší úspěchy patří tituly mistryně České republiky z let 2019 a 2022. Byla i na evropském šampionátu, kde se umístila jedenáctá. „Mezi mé opravdu největší vítězství ale řadím všechny vzpomínky na to, co jsem díky tanci zažila. A také to, že se mohu tanci věnovat,“ říká mladá slečna, který má s tancem velké plány do budoucna. Chtěla by se mu věnovat naplno, znamená pro ni energii, životní sílu, radost, volnost i vyjádření pocitů a nálad. „Když jsem šťastná, tak tancuju. A když jsem smutná, tak taky tancuju. Tanec je pro mě taková terapie. Baví mě, že se v tanci můžu stále zlepšovat, něco nového učit a objevovat. Tanec mi za ty roky tak moc přirostl k srdci, že bez tance to nejsem já.“
